Listopad 2008

listpad 2008

13. listopadu 2008 v 7:55 | jolly007 |  listopad 2008
Jelikož je počasí stále dobré rozhodl jsem se ještě letos vykopat a připojit kanalizaci s plynem. Kanalizaci mi proplatí místní obecní úřad a tak na tom dosti ušetřím. Navíc mi přijel velmi šikovný bagrista, který měl výkop hotový snad za 3 hodiny i s položením trubek. Do vjednoho výkopu jsem položil odpadovou rouru, dešťovou, a plyn. Výkop musel být proto trohu širší, ale udělalo se to vše najednou. Jediný menší problém nastal v místech kde se přípojka kanalizace křížila s hlavním plynovým řádem, ale naštestí kanalizace vyšla dosti pod ní. Připojení na hlavní obecní kanalizační řád mi provedla obec, která ji i platila. Kanalizační roura se musela vykopat pod potůček, který mi teče před pozemkem-
Kanalizační trubka byla korugovaná a tak se nemusela obhazovat zásypovým pískem, což nám také usnadnilo práci. Roury se pouze obsypali zeminou z výkopu.
Na konec výkopu k domu jsem na roury položil elektrický kabel AYKY 4X16mm2, který jsem dal do chráničky. Tento kabel jsem spolu s plynovou trubkou obsypal zásypovým pískem a protože jsem měl písku dost (byl velmi levný 1 t - 80 kč), tak jsem jím obsypal i rouru na dešťovou vodu, která nebyla korugovaná. Na konci přípojky u domu jsem musel kanalizační přípojku zredukovat, protože kanalizace která jde z domu je položená v rouře o průměru 125mm a kanalizace, kterou mi položila obec je 150 mm. Větší problém byl, ale s napojením nově položené roury na dešťovou vodu, kterou jsem musel připojit na již dříve položenou rouru 150 mm. Trvalo mi to asi 3 hodiny a naučil jsem se u toho i pár sprostých slov....
Nakonec jsem připojil obě roury, ale to jsem netuši, že hlavní problém ještě přijde.
Úřednice z povodí Odry, která jela náhodou kolem se chtěla podívat co se tady staví. Sdělila mi, že potůček pod kterým vede kanalizační přípojka do hlavního kanalizačního řádu ja v jejich správě a jedná se o neudržovaný vodní tok. Připojení, které provedla obec se jí nelíbilo a sdělila mi, že nemám roury ani zasypávat, protože je budu muset pravděpodobně vykopat a položit kanalizaci podle jejich požadavků. Na její dotaz kdo mi to povolil jsem řekl, že na tuto stavbu přípojky mám stavební povolení místním stavebním úřadem a, že ten mi práci i provádí.
Po menší debatě odjela na stavební úřad, kde chtěla vidět povolení a projekt k téhle přípojce. Stavební úřad jí všechno předložil.
Ještě že mám podepsanou smlouvu s obcí na připojení kanalizace, kde ze zaručily za připojení mé novostavby na obecní kanalizační řád a, že to i profinancují.
Momentálně čekám jak se dohodne stavební úřad s povodím Odry a stavbu nechávám zazimovat.

Tady na tom snímku je zmíněný spor o kanalizaci, ktrá vede přes potok.
Nakonec jsem ještě v listopadu stihnul přivést podlahový polystyrén EPS 100Z 100mm, který mě vyšel na 15 088kč. Bylo ho cca 118m2 t.j 47 balíků. Naštěstí už napadl sníh a tak se to dobře táhlo po sněhu do garáže, kde ho mám přes zimu uskladněn.
Teď sháním kompletní topení a krbovou vložku s rozvody.....

říjen 2008

9. listopadu 2008 v 18:49 | jolly007 |  říjen 2008
Po zkončení prací na přípravě stropu na betonování jsem po předchozí zkušenosti s betonováním základové desky objednal domíchávač se schlingem, který mi potřebný beton dopraví až nahoru.
Předběžně jsem si spočítal, že mi tam vleze cca 11-12 kubíků betonu. Jaké bylo moje překvapení, když přijel první domíchávač a vylil 10 kubíků a já měl zalitu půlku stropu. Nakonec tam vlezlo cca 20 kubíků betonu, což se mi dodnes nechce moc věřit. Za beton (vypadal dosti kvalitně) jsem zaplatil 42 000kč (20 kubíků) i s dopravou. Schling si vzal nekřesťanských 7 tisíc bez papíru za cca 2,5 hod práce i s prostojema. Pokud někdo uvažuje jestli schlingem nebo ručně můžu vřele doporučit schling. cca za 2 hod. nebylo co dělat.....(se vším všudy)
Příští rok přijdede na strop kolem obvodu pozednice 200x300 mm (300 mm na výšku abych měl výše usazený krov a měl tak větší prostup světla do oken) na kterou se připevní krov. Zrovna řeším problém jakou střešní krytinu si dát na střechu. Jestli plech, umělou břidlici nebo Bramac, ale ten je dost těžký (cca 11-12 tun). Musí mi to propočítat statik a pak se rozhodnu.

září 2008

9. listopadu 2008 v 18:32 | jolly007 |  září 2008

Po dostavění obvodových a vnitřních nosných zdí jsem se pustil do montáže stropu. Podle sdělení zedníků, se kterými jsem stavěl nosné zdivo to zvládne skoro každý a je zbytečné je platit. Je pravda, že to nakonec nebylo tak složité, ale dalo to spoustu práce.
Nejdříve jsme si vyrobily nájezdní plošinu, abychom mohli pohodlně chodit do vrchního patra.
Potom jsem začal shánět stojky, kterými podepřu stropní nosníky JISTROP. Domluvil jsem se s místním hajným, na odebrání stojícího dřeva z lesa. Označil mi cca 45 menších stromů v hustém lese, který zřejmě stejně potřeboval prořezat. Zaplatil jsem 19 korun i s fakturou.
Od místa stavby to nebylo zas tak daleko a tak jsme si to přivezli sami.
Kácení stromů a následný pořádek, který jsme musely udělat v lese mi zabral dva dny práce.
Po přivezení stojek pod nosníky jsem objednal místní jeřáb. Jeřábník byl velmi ochotný a šikovný. Stropní nosníky jsme nahoru dostali pomocí tohoto jeřábu. Četl jsem, že hodně lidí nosníky nosí nahoru sami, ale to bych je chtěl vidět. Já mám nosníky dlouhé 5,25 a 6,25 m a jsou opravdu dost těžké a ještě snimy chodit po zdech a ukládat je ...... Jeřáb mě vyšel na 2400kč a za dopoledne bylo hotovo.
Pod nosníky jsem ještě dal bitumenovou fólii aby nezatýkalo tolik cemento do nosných zdí.
Nosníky jsem kladl tak, že jsme položili první nosník a dali vložku MIAKO na obou koncích. Tak jsme pokračovali až na konec a zbytek MIAKA jsme museli dořezat.




Když už byly stropní nosníky podstojkované (což dalo dost práce) začali jsme s kladením stropních vložek MIAKO. Tohle je dosti jednoduchá manuální práce. MIAKA se kladou prostě vedle sebe.
Menší problém nastal ve chvíli, když jsme zjistili, že ani MIAKO vložky nejsou shodné. Opět vložky z jiného závodu byly nepatrně širší i vyšší. Nebyl by to takový problém, kdyby jsme nedělali rozteče nezi nosníky podle meších miako vložek. Tyto nosníky jsme podstojkovali a když jsme chtěli dát jinou vložku ouvej. Nevešla se tam. To znamenalo nosník nadzvednout a posunout. To až takový problém nebyl, ale stojky které držely tyto nosníky začali vypadávat. Opět SLÁVA HELUZU. Nakonec jsme všechny vložky usadili.


Po uložení stropu jsme začali pracovat na věnci. Jelikož mi přivezli více stropních nosníků JISTROP 6,25 m použil jsem je místy jako věnec. Ve zbývající části věnce jsem potom navařil armovací drát průměru 10mm, který jsem si připravil na zemi a na horu vynesl. Takto složený věnec jsem pak po celém obvodu svařil dohromady.
Delší nosníky 6,25 jsem vystužil armovacími dráty o průměru 12mm a délky 6m. Do každého nosníku jsem dal 2 dráty.
Armovací drát mě vyšel na cca 6 200kč.

Po svaření věnce a umístění na místo jsem začal vyzdívat věnec věncovkami (použil jsem cihly HELUZ 6,5cm, které jsou stejně velké jako věncovky.) Po vyzdění věnce jsem za věncovky uložil 10 cm široký a 25 cm vysoký polystyrén, abych eliminoval tepelné mosty.
Po uložení plystyrénu jsem přichitil drátem věncovky k věnci, aby je tlak betonu nevytlačil.
Před pokládáním kari sítí jsem musel zhotovit bednění na komín a pro výstup do podkroví.
Po zhotovení tohoto bednění jsme začali ukládat kari síta. Kari síta jsem volil o průměru 4 x 15 x 15. Tyto kari síta vyšli asi na 6500 kč. Po položení kari sít se už čekalo jenom na domíchávač se Schlingem.



srpen 2008

9. listopadu 2008 v 13:31 | jolly007 |  srpen 2008
Po vytvrdnutí základových pásů a přípravě podkladu pod betonovou desku jsem připravil bednění z desek kolem celého obvodu základových pásů.
Po zhotovení tohoto bednění se na místo budoucí základové desky nanosily kari sita o průměru 4 x 10 x 10, které mě vyšli na cca 11 500 kč. Dále se musel svařit I profit o průměru 16cm, který půjde přes celou desku od jednoho základového pásu na druhý. Je tam položen, protože nad ním bude stát vnitřní nosná zeď a zdálo se mi zbytečné kopat pro něj základový pás, když už tam byl hotový betonový podklad ze staré budovy. Tento I profil mě stál 5700kč.
Vodovodní trubku jsem potáhl miralonem aby nedošlo k jejímu poškození, a aby případně v betonu měla aspoň malou roztažnost.
Teď už bylo vše připraveno k betonování základové desky. Základovou desku jsem se rozhodl udělat pomocí betonu, který si vyrobím sám, protože jsem měl dostatečné množství štěrku skoro zadarmo. Vzhledem k nerovnostem staré základové desky a hlavně I profilu, který měl 16 cm byla výška betonu na základové desce místy až 25 cm. Při takhle vysoké a hlavně rozlehlé základové desce (cca 12x12m) to doporučuji jen silnějším povahám. Něco se sice na tom ušetří, ale není to až taková úspora a hlavně doma vyrobený beton v míchačce nikdy nebude tak kvalitní jako beton z betonárky. Hlavně je to pořádná dřina. Já měl na to 8 lidí a dvě míchačky a stejně to trvalo až do večera.(příště budu zkušenější a nechám si beton přivézt)




Na betonovou desku včetně základových pásů jsem použil cca 330 pytlů cementu, který jsem kupoval na Slovensku po 69 kč. Takže cca 23 000 kč + štěrk, kterého nebylo taky málo.

Jelikož bylo v srpnu krásné počasí a beton tvrdnul velmi rychle stihnul jsem ještě natřít pásy pod základové zdivo penetračním nátěrem PENETRAL ALP. Stačili mi na to dvě plechovky asi za 700 kč. Na tenhle penatrační nátěr jsem přilepil IPU. Ta stála 496 kč/balík. Koupil jsem ji na Slovensku.(česká ipa). Ipu jsem lepil malým plynovým hořákem Jakž takž to šlo.
Nakonec jsem ještě v srpnu stihnul založit první vrstvu zdiva. U broušeného zdiva HELUZ je pokládka první vrstvy zdarma. Dokonce k cihlám zdarma přiloží i zakládací maltu, která musí být 10 MPa. Klasická 5 MPa se nesmí používat pod nosné zdivo.
Zaměřit první vrstvu přijel technik od firmy HELUZ hned ráno. Postavil si doprostřed základové desky rotační leaser a měřil výškovou nerovnost základové desky. Nebylo to nejhorší. Největší rozdíl dělal asi 2 cm, ale to v jednom rohu "ujelo". Po zaměření se na pásy z IPY nanesla zdící malta ve výšce, kterou určil technik. Už při první straně bylo jasné, že zdící malty je málo. Nevystačila ani na půlku základových pásů. Zatímco technik stále vyměřoval výškové nastavení jel jsem narychlo shánět 10 MPa zdící maltu. Na blízkém Slovensku jsem objel tři velké stavebniny, ale všude měli jenom 5 MPa. Nakonec jsem ji sehnal. Musel jsem koupi asi 10 pytlů což se notně prodražilo.
Zdící maltu na první řadu cihel jsme nechali jeden den vytvrdnout a druhý den začali se stavbou.
Dům mi stavěly místní zedníci. Cihly dle projektu zakládali s přesahem 5 cm. První řada cihel se má kvůli lepší tepelné vodivosti vysypat perlitem. Perlit jsem koupil na Slovensku. Bohužel ho tam měli jen 5 pytlů a to po 263 kč/pytel. Musel jsem jet zhánět perlit někde jinde. Nikde ho neměli až v 60 km vzdáleném Baumaxu, ale tam měli taky poslední 3 pytle. Nakonec jsem koupil ještě 3 pytle ekostyrénu po 226 kč/pytel. V podstatě je to jedno jestli tam dáte perlit nebo ekostyrén, akorát ekostyrén tak dobře nezapadá mezi mřížky do cihel neboť není tak jemný jako perlit.
Už při zakládání první řady cihel jsem pochopil, že to s cihlami z HELUZU nebude takové jednoduché. Některé tvary cihel chyběli a některých bylo zase moc. Například cihly 44 SB K 1/2 nbyly vůbec, ale za to jsem měl 2 x tolik cihel 44 SB K. Tyto cihly nejsou normálně moc ve stavebninách skladem. Dovoz by byl neúměrně drahý a proto jsem se rozhodl, že tyto cihly budu řezat napůl.(vlastně mi to doporučili zedníci co mi to stavěli). Cihly se ale při řezání stašně drolí a je dost těžké je úplně přesně nařezat. Z tohoto důvodu jsem musel koupil 7 pytlů termomalty za 1800 kč. Touto maltou se dozdívali nepřesnosti u nařezaných cihel. Musím přiznat, že to někdy dělali dosti nepoctivě a sem tam jsem přeš škvíry mezi cihlami viděl zkrz stěnu. Při upozorněmí mi to zafoukali montážní pěnou.

Další problém byl v tom, že zdící lepidlo, které jsem dostal také zdarma, tak bylo asi v 5 pytlích ztvrdlé a nedalo se použít. Jelikož originál lepidlo od heluzu stojí přes 300 kč/pytel koupil jsem lepidlo CERESIT po 109 kč/pytel. Stímto lepidlem jsme to slepily a drží to taky. Samozřejmě jsem se snažil toto vyreklamovat, ale peníze nepřišli ani po 4 měsících.
Nejvíc mě ale překvapilo to jaké rozdíly byly mezi cihlami, které přišli z HEVLÍNA a které přišli z LIBOCHOVIC. Ty co přivezli z HEVLÍNA byly už od pohledu lepší. Navíc mezi nimy byl i rozdíl šířce. Rozdí byl až 1 cm. Po telefonickém rozhovoru z HELUZEM jsem zjistil, že je to normální i u cihel SB.
Nakonec se to dostavělo (na to, že jsme cihly dořezávaly ručni pilou to není nejhorší)a dále jsme pokračovali v září.

červenec 2008

9. listopadu 2008 v 12:32 | jolly007 |  červenec 2008
Po krátkém zatuhnutí základových pásů se musel připravit povrch pod základovou desku. Z větší části už byl zalitý betonem z předchozí stavby, ale v místech kde předtím stála zimní zahrada se musel terén vysypat kameny. Naštěstí jsem měl kameny , které se dávají pod pražce na koleje a tak jsem neměl o materiál nouzi.

Po odstranění bednění jsem kolem základových pásů natáhl nopovou fólii vysokou 1 m, bylo jí cca 55m a stála 43 kč/m. Vedle nopové fólie jsem natáhl drenážní hadici a obsypal štěrkem. Drenážní hadice byla průměru 100mm a stála 29 kč/m. Vedle jsem položil roury pro odvod dešťové vody, které jsem spojil dohromady (tři svody z okapu) a připojil na stávající odpadovou rouru, která vede do místního potoku.
Jelikož jsem pod základovou deskou nemusel vyvádět odpadní rouru do kanalizace (využil jsem bývalý rozvod) stačilo jen vyvést odpad z kuchyně a napojit ho na odpad, který poteče do místní kanalizace.




červen 2008

9. listopadu 2008 v 11:12 | jolly007 |  červen 2008
Venku krásně hřeje sluníčko, základy jsou vykopané a tak můžu přejít na šalování základů.
Jelikož větší část základů už byla zabetonována z předchozího domu zbývala mi jen jedna celá strana a asi 6m vykopat ručně kolmo k této straně. Těch 6 m bylo naprosto úmorných, protože celá trasa byla samý kámen. Vykopal jsem jich neskutečné množství (aspoň budu mít kameny do zídky). Tyto kameny jsou pod celou základovou deskou.
Nejdříve jsem si zabetonoval podkladní vrstvu pro základový pás asi 10 cm vysokou a 50 cm širokou.
Po zatvrdvutí této vrstvy jsem kolem ní postavil bednění z desek vysoké 1m. Byly jsme na to tři a tak to šlo docela dobře.
Druhý betonový pás jsem bednit nemusel, protože z jedené strany šel kolem starého základu a z druhé byla zemina s kameny. Do tohoto základového pásu jsem rovnou položil drenážní a vodovodní hadice a obsypal je štěrkem. Pak jsem do tohodle pásu vložil z jedné strany nopovou fólii a mohlo se zalévat betonem.
Při zalévání betonem jsem do pásů dával zbytky tvrdého betonu z výkopu a kameny, které jsem vykopal na stavbě.




Nejdříve jsme začaly betonovat oba pásy najednou, ale potom jsme se rozhodli kratší pás dobetonovat a druhý dodělat zítra.

Druhý den se dokončilo betonování celé strany základového pásu a čekalo se až beton vytrvdne.


Po dodělání základových pásů jsme ještě v červnu museli obkopat starou stávající dešťovou kanalizaci do které budeme napojovat jak drenážní hadice tak dešťovku z garáže za domem. Dešťová kanalizace končila ve svahu v místním potůčku. Tento svah byl, ale už zbortěný a roura ucpaná. Proto ji bylo třeba vykopat a položit znova tak aby bezproblémově proudila voda. Nakonec jsme tam dali klasickou kanalizační rouru o průměru 150 mm, kterou jsme při vyústění obložily kameny.

duben 2008

9. listopadu 2008 v 10:16 | jolly007 |  duben 2008
Konečně se trošku u nás umoudřilo počasí a já mohl pomalu začít se stavbou.
Začal jsem přípojkou elektřiny. Zažádal jsem si na ČEZ pro připojku. Chtěli po mě projektovou dokumentaci, kterou jsem jim zaslal. Asi po měsíci mi přišlo z Plzně vyrozumění o předběžné smlouvě. Myslel jsem si že mám vyhráno a pustil se do stavby rozváděče. Postavil jsem pilíř z cihel, které mi zbyli z bourání starého domu a zabudoval do něj elektroměrový rozvaděč. Elektroměrový rozvaděč mě stál 2900 kč. Je dvousazbový s jističem 25A.

Stímto jsem vítězně šel na ČEZ u nás požádat o připojení. Tam jsem, ale procitl. Prý po zaplacení 12 500kč ( 500 kč za ampér) budu muset čekat asi 6 měsíců než mě připojí. Na dotaz kde mám zatím brát elektřinu mi bylo odpovězeno, že si jí mám půjčit od sousedů. Druhá možnost byla ta, že si celou přípojku zaplatím sám, pověřený pracovník mi ji zappojí a oni mi následně pošlou peníze zpět. Takhle jsem to taky provedl a jelikož jsem 11 let pracoval jako elektrikář celou přípojku si připravil až k zapojení vodičů. Následně přišel elektrikář z ČEZ a ten provedl finální napojení. Na své náklady jsem provedl výkop, zásyp, koupil cca 80 m kabelu 4x16 + chráničku (cca 8000kč). Tohle jsem provedl v dubnu a dodnes jsem žádné peníze neviděl......
No hlavně, že mám elektřinu a můžu začít se stavbou. Kabel 4 x 16 AYKY jsem sehnal za cenu 40 kč/m což byla dobrá cena. Dále se musela k rozvaděči zakopat zemnící pásovina dlouhá 25m, kerá mě vyšla na 800 kč. K hlavnímu kabelu do výkopu jsem položil kabel pro přepínání nočního proudu. Cena 598 kč 2A x 1,5mm2.

Pro připojení spotřebičů jsem si vyrobil zásuvkový rozvaděč, který mě stál včetně chráničů s jističema cca 3000 kč.
V dubnu jsem ještě stihnul obkopat bagrem základy bývalého domu neboť na jeho přibližných základech budu stavět i múj nový dům.
Obkopat to šlo vcelku dobře. Co mě, ale velmi překvapilo bylo to, že původní základy byli v některých místech jen 40 cm hluboko. (asi dobrá půda). Základy,ale vypadali dobře a tak je bude stačit zaizolovat a máme ušetřeno.




Obkopání základů mě vyšlo asi na 3000kč.
V ten samý den mi přivezli 3 tatry (osmikoly) štěrku za velmi výhodných 16 000kč včetně dopravy.

zima 2007/2008

9. listopadu 2008 v 8:57 | jolly007 |  zima 2007/2008
Z pracovních důvodů jsem se celý rok 2007 věnoval úpravě pozemku pro stavbu a vyřizování potřebných povolení.
V zimě 2007 jsem se nechal zlákat nabídkou firmy HELUZ na přesné zdivo (broušené) STI SB. Rozhodl jsem se pro obvodové zdivo 44 STI SB, vnitřní nosné příčky 24 STI SB, a příčky 15 P+D.
Zárověn jsem u HELUZU objednal i střešní systém JISTROP s vložkami MIAKO. První chybu, kterou jsem udělal bylo to, že jsem cihly neobjednal třeba v Baumaxu, ale u internetového prodejce, který byl levnější. Do dneska a to už mám dávno po hrubé stavbě s ním mám nevyřízené pohledávky. Při prvním kontaktu mi slíbil, že mi dle projektu spočítá přesné množství cihel potřebných pro stavbu (stavba z broušených cihel SB je v podstatě skládačka). Já souhlasil a zaslal mu projekt. Asi za týden mi přišel rozpis cihel a cena. Rozpis cihel a cenu jsem si nechal udělat i u jiné firmy a v počtu cihel byl rozdíl. Na to jsem prodejce upozornil a on tvrdil, že to nechá přepočítat ještě jednou přímo v HELUZU, neboť tam má styky (to jsem netušil, že HELUZ tohle dělá normálně zdarma). Asi za další týden mi přišel nový rozpis s materiálem a já doufal, že pokud ho dělá HELUZ musí to být v pořádku.
Cihly jsem zaplatil a nechal si je dovézt v únoru 2008. Cihly se stropním systémem mi přivezli na 3 kamiónech. První várka přijela z Libochovic a tyto cihly byli různě popraskané a rozbité. U normálních cihel bych tohle ještě jakž takž bral, ale u broušených cihel SB, kde garantují přesné zdění ( a také přesnou cenu :)..) ne. Druhou várku přivezli z Hevlína a ta už byla o poznání lepší.
U těchto cihel si dávejte pozor na poškozené cihly. Stačí málo a cihly se doslova rozpadnou.
Nakonec se mi podařilo jich asi 80 ks vyreklamovat, ale opět poslali jen peníze kup si je kde chceš. Jedna cihla váží cca 18kg a tak je přivézt není jednoduché.
Teď jsem musel počkat až na počasí a začínám stavět....

Takhle to vypadalo na začátku - červen 2006

8. listopadu 2008 v 16:00 | Jolly007 |  červen 2006
Začátkem roku 2006 jsem se rozhodl, že si koupím pozemek pro stavbu svého nového rodinného sídla. Vybrat vhodný pozemek mi nedalo příliž práce, neboť při každodenní jízdě do práce jsem jezdil kolem pozemku, který jsem dlouho chtěl, ale byl příliž drahý. Nakonec jsme se ale s realitní kanceláří FLASH dohodli na přijetelné ceně (vlastně s paní která dům prodávala), a tak koncem jara po dotáhnutí všech administrativních záležitostí jsem začal s prací na mém novém pozemečku.
Nejdříve jsme se ženou museli s tímto seznámit její rodiče, neboť bydlíme u nich v domečku, kde máme své patro. Nakonec se to vyřešilo velmi dobře a můj tchán mi slíbi, že mi se stavbou pomůže. (to jsem ještě netušil, že bez něj a jeho zkušeností bych nepostavil vůbec nic)
Největším problémem tohohla pozemku byl dům, který musel být kvůli jeho nevyhovujícímu technickému stavu zdemolován.
Pozemek byl v dosti ubohém stavu. Byl velmi zarostlý jak travou tak přerostlými stromy (cca 13 let neudržovám). Nutně musela před zbouráním domu být odstraněna tahleta zeleň.

Po vykosení trávy a likvidace stromů, což trvalo asi jeden měsíc intezivní práce došlo na bourání domu....
Ráno v 6:oo hod. přijely dva bagry a dvě nákladní tatry. Po celodenní práci jsme v 18:00 hod. měli hotovo, odvezeno. Musím říci, že samotnému bourání domu předcházelo mnoho práce uvnitř buduvy na odstranění vnitřních instalací. Bourání oken, rozvodů topení vody.......
Tak tohle je obrázek den po zbourání starého domu. V zadu je hospodářská místnost s garáží, která je dobrém stavu a moooc mi pomohla. Vedle této budovy leží hromada železa, která zbyla ze zbourané stavby. Ve sběrně jsem za ní inkasoval 25 000kč, což taky pomohlo. Dokonce si ze sběrny pro ní sami přijeli. (a to jsem netušil že o rok později bych za ní dostal dvakrát tolik)
Jelikož jsem všechny své finanční prostředky investoval do koupi pozemku a bourání domu musel jsem s následujícími pracemi počkat až na vyřízení úvěru ze stavebního spoření. Myslel jsem si, že bych ještě letos mohl postavit hrubou stavbu, ale to jsem se notně zmýlil. Úvěr od stavebního spoření se pěkně protáhl a mě nezbývalo nic jiného než počkat se zahájením stavby.
Začal jsem aspoň tím, že si nechám udělat projekt a vyřídím stavební povolení.
Vybrali jsme si projekt firmy GSERVIS http://www.gservis.cz/projects/project.jsp?pk=bungalow19&query=isbungalow>0, který byl za cenu 25 000kč. Když jsme ale chtěli jednu stranu domu zkrátit o 1m bylo nám sděleno, že cena bude nová a to 76 000kč. Tento nárust ceny se mi zdál neůměrný a tak jsme poptali projekt jinde.
Projekt mi navrhl místní stavební technik, se kterým jsme se dohodli na rozumné ceně.









Dál jsem musel změřit na pozemku radon a s tímto měřením a projektem se vydal na Obecní úřad pro stavební povolení.
Na stavebním úřadě mě velmi překvapili neboť podle jejich sdělení nemusím žádat o stavební povolení, ale stačí mi ohlášení stavby. K mému překvapení šlo všechno velmi rychle a já asi po dvou měsících dostal povolení ke stavbě.
Teprve stímto ohlášením stavby jsem mohl žádat o úvěr u ČMSS. Tam jsem ale narazil. Všechny jejich podmínky jsem plnil, ale nepřekonatelná byrokracie mi dávala zabrat. Úvěr jsem vyřídil asi po 4 měsících. A tím dnem mi začali starosti se stavbou.